close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
zanechte mi tadyk nějaký komentíík ju??díííky:-*

Hrob Lásky

15. května 2008 v 16:44 | Mishanka |  Moe tvorba
Všude bylo vedro k zalknutí,jen na hřbitově nezvyklý chlad,který byl protkán žilkami bolesti.
Za nevysokou lípou v rohu hřbitova byl hrob,jehož náhrobek upoutal pozornost lidí,kteří občas šli kolem až na samotná konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního.Z náhrobku vyzařovala tvář krásná,mladé dívky,která byla v době této fotografie velmi št'astná.Její úsměv byl tak krásný jakoby neznala nic víc než lásku a štěstí.Nad hrobem stál chlapec a díval se smutně na náhrobek jež měl vyrytý citát:''Kdykoli budeš naslouchat,najdeš mě vedle sebe.''Tomu chlapci mohlo být 19 snad víc.Stál tam ve stínu lip a v ruce držel kytici krásných býlích kopretin.Hladil jejich hlavičky a na ruce mu padaly slzy.Já tam stála v pozadí a s trochou zvědavostí a velkou bolestí mu naslouchala.Stál tam snad už tři hodiny,ani jednou se neotočil,ani jednou se nepodíval jinam,než na tvář té krásné dívky.Přistoupila jsem blíž,abych viděla do tváře.Neviděl mě a snad ani nevnímal,kdybych na něho promluvila.Byl krásný a mě se zdálo,že jsem hezčího kluka neviděla.Bylo mi divné,že ted' není někde na plovárně,kde by ho obletovalo hejno dívek a že tam stojí a z očí mmu stékají slzy.Když jsem se mu podívala na ústa,viděla jsem že si s někým povídá,ale nikdo tam nebyl.Až po chvíli jsem pochopila,že ta slova,která vypouští ze svých úst jsou určena někomu,kdo už věčně spí.Byla to slova pro tu neobyčejně krásnou holku,šeptal něco,ale já mu nerozuměla.Po chvíli mu vzlyk zesílil a já slyšela,jak říká:''Proč jsi mi odešla?''V té chvíli bych se radši neviděla,nabýt té hrozné skutečnosti.V tom položil květiny na hrob,otevřel lucirničku a zapálil svíčku.Vyndal z ryflí kapesník,otřel si slzy a v tu chvíli mě uviděl.Na chvíli zkameněl a svýma krásnýma očima se na mě podíval.Byl to pohled zlý a krutý,ale bylo vzláštní,že jeho hlas nebyl vůbec zlý.Promluvil na mě:''Ahoj,potřebuješ něco?''Nezmohla jsem se ani na slovo.Otázal se znovu a já jsem se rozbrečela,že život je hrozně krutý.Dovedl mě k lavičce a půjčil mi kapesník.Otřela jsem si slzy.Omlouvat se mi nechtělo.Chtěla jsem mu pomoci.On začal pro mě zkracovat tak rapmou situaci.Konečně jsem ze sebe vyklopila:''Promin' já jsem nechtěla.''A začal mi vyprávět svůj příběh.
Jmenovala se Myky,vlastně Mirka,ale všichni jí tak říkali:Začali jsme spolu chodit na zábavě.Líbila se mi a tak jsem pro ní šel a vyzval jí k tanci.Potom jsem jí pozval na víno.Připadala mi jako bohyně,kterou mi poslal bůh.Povídali jsme si spolu a pak jsem jí šel vyprovodit domů.Druhý den jsme byli spolu na plovárně a tam jsem jí poprvé políbil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

click??

Click!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama